PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
SUMAC pro mě vždy byli zlým alter egem k těm známějším kapelám jejích členů. Těmi nejsou nikdo jiný než hlavní pilíř labelu Hydrahead Aaron Turner známý ISIS a OLD MAN GLOOM a Brian Cook z RUSSIAN CIRCLES, který v minulosti prošel bandami typu BOTCH nebo THESE ARMS ARE SNAKES. Tyto dva ještě doplňuje Nick Yacyshyn z BAPTISTS za bicí sestavou. Zvuk SUMAC byl vždy podzemnější, kompozice méně stravitelné, zvuk rezavější. Novinka je vlastně přesně taková, jakou jsem ji chtěl.
Nejkratší skladba má dvanáct minut a nejdelší více jak jednadvacet. Na této ploše trojka zkoumá zátiší nepravidelných zpomalených sekanic, které topí do bažin a noisových mlh. Výsledkem je deska, která rozhodně není na první dobrou. Je tu obrovská plocha pro to, aby se pokusili prozkoumat zatím neodtajněná zákoutí subžánru, kterému se uvyklo říkat post-metal.
Dělají to s experimentální hravostí a hlubokou zkušeností v oboru opravdu temné nepřístupné hudby. Víc než kdy jindy je znát, že sem vylívají přesně ty nápady, které by byly neprůchodné v jejich domácích kapelách. Ať už jde o pětiminutový kolovrátek na počátku skladby „Arcing Silver“ nebo naopak zlámané rytmy, drone noisové kytarové špíny a skřípance v „Ecstasy of Unbecoming“.
Noví SUMAC nabízejí náladovou procházku v temnotě. Neuspokojivou kolekci zvuků, které zneklidňují. Obrazy kolem vás staví skrze nástroje, které jsou krajní a extrémní. Domovské kapely jako RUSSIAN CIRCLES nebo ISIS jsou proti tomu mainstream. Nejde ale o krajní cestu bez účelu. SUMAC se beze zbytku daří budovat ponurou až děsivou atmosféru, kterou v tomto ranku moc kapel nemá.
Hromada hudebního děsu, která se pohybuje nepravidelným krokem na rezavých nahýlech neutěšenou bažinou.
8 / 10
Aaron Turner
- kytara, vokály
Nick Yacyshyn
- bicí
Brian Cook
- basa
1. The Task
2. Attis' Blade
3. Arcing Silver
4. Ecstasy Of Unbecoming
May You Be Held (2020)
Love In Shadow (2018)
WFMU (Live) (2018)
What One Becomes (2016)
The Deal (2015)
Osekat tie zbytocnosti na velkost EP a bolo by to super
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.